Původ osady Krasoňov a vznik jejího jména.

Zhruba můžeme zjistit,že koncem XII.století, případně v první polovině XIII.století byl náš širší kraj již osídlen. Lidnatost tohoto kraje byla ovšem velmi nepatrná,jestliže uvážíme,že tehdejší vesnice byly o mnoho menši něž jsou dnešní.Bývaly to skupiny chalup,které často mívaly jen několik stavení,někdy jen dvě až tři. O obci Krasoňov můžeme s určitostí poznamenat,že byla již založená v roce l226 a vlastni jeji původ je možno klást již před rok l203.Toto tvrzení se opírá hlavně o papežskou bullu, kterou vydal papež Honorius III.v roce 1226 želivskému klášteru,v které se tomuto klášteru zajišťují a potvrzují světské statky.V dlouhém seznamu vypočítává tato listina jména 64 vesnic,jež na věčné časy stvrzuje jako majetek řádu premonstrátského v Želivě.Z toho to seznamu želivských osad můžeme dnes bezpečně určit pouze 32 vesnic.

V seznamu uvedených 64 vesnic je i jméno Krasoňov.Z okolních vesnic jsou tam jména.Bystrá,Mysletín,Branišov,Pavlov,Plačkova a jiné.V uvedeném seznamu se však nachází mimo jména Krasoňov i jméno vesnice Krasoňovec či Krasoňoves (Krazanowecs či Krassonowecz).Někteří autoři umísťují Krasoňovec či Krasoňoves do okolí Lochovy studánky i na místě dnešních Hejšt.Správněji se zdá umísťovat vesniště Krasoňoves na místě dnešního lesa Dvořákovska. Jakubovi Dvořákovi rychtáři z Kalhova bylo podle dekretu ze dne 20.XI.1776 dovoleno užívat "panský les" ve Starém Krasonově, to jest vyrostlém na polích bývalé vsi Krasonoves.

Jméno obce Krasoňov vzniklo z osobního jména zakladatele naší obce Krasoň. Obě vesnice,uvedené v papežské bulle, Krasoňov i Krasoňoves byly založeny jedním zakladatelem,čemuž svědčí stejný základ těchto jmen. Obě dědiny jsou od sebe vzdáleny necelé 2,5km.Obě leží skoro v těsné blízkosti Humpolecké cesty a jsou skoro stejně vzdáleny od kopce Stráž (65lm),kde byla pravděpodobně strážní stanice nebo hlídka na ochranu Humpolecké cesty. Jestliže toto vše uvážíme,smíme vyslovit názor,že zakladatelem Krasoňova i Krasoňovsi byl Krasoň, pravděpodobně velitel strážní stanice na Stráži,který jako sídliště své rodiny a čeledi si založil ves Krasoňoves na místě nynějšího lesa Dvořákovska,což se zdá místo pro osídlení vhodné a hlavně suché.Že to byla dědina,nasvědčuje tvar jejího názvu Krasoňoves ,tedy ne jen dům nebo dvorec,ale vesnice.Mimo tuto ves si pořídil ještě pastevní dvorec v dolíku pod Stráži,na místě vlhčím a pravděpodobně travnatějším a vhodném pro chov dobytka, na místě nynějšího Krasoňova.Tomuto dvorci se začalo říkat Krasonóv dvor,což odpovídá dnešnímu tvaru Krasoňův dvůr a bylo později zkráceno na tvar Krasoňov.

Rok 1421 byl osudným rokem pro celé naše okolí a zvláště pro naši, řekli bychom, mateřskou obec Krasoňovem. Zikmundovo vojsko o síle 60tis. mužů, z toho čtvrtina divoké uherské jízdy, vyrazilo dne 13. prosince 1421 z Jihlavy ke Kutné Hoře a postupovalo Humpoleckou cestou přes naše okolí, Humpolec a Ledeč. Tehdy bylo v našem okolí zničeno mnoho vesnic a zemanství v nich.Mezi těmito zničenými vesnicemi se uvádí především Krasoňoves.Je to tím přirozenější, protože Krasoňoves ležela někde v nynějším Dvořákovsku, tedy na nebo blízko Humpolecké cesty,zuřivé cházce vojenské přímo na ráně. Obyvatelstvo Krasoňovsi,které nebylo zahubeno,se rozuteklo do okolních lesů a tam se ukrylo.Po pohromě se do zničené vsi již nevrátilo a pravděpodobně se nastěhovalo do Krasoňova,který snad zůstal ušetřen zkázy.Krasoňov tehdy již nebyl pouhý dvorec,ale časem se z něho vyvinula ves,která nyní přijala uprchlíky z Krasoňovsi.V listinách z pozdější doby se jméno Krasoňovsi již neuvádí.

Pusté vesniště obce Krasoňovsi časem zarostlo lesem.Les byl později vykácen,místo opět zalesněno a dnes již po bývalé Krasoňovsi není památky.Jedině ještě v XVIII.století najdeme ve starých listinách zmínku o lese Jakuba Dvořáka,dnes zvaném Dvořákovsko,který vyrostl na místě Starého Krasoňova. Krasoňov je vesnice stará 800 let.

Nejznámější přezdívky